No a ted je cas se pustit do tech tak nerozsirenych Linuxu. Ale predtim by bylo dobre ujasnit si alespon jeden pojmem a to co je vlastne operacni system? Protoze diky Windowsum se nam tu rozsirila vseobecne prijmu-ta mystifikace, ze ty Wokynka na ktera koukate jsou operacni system. Coz z pohledy Woken je castecna pravda je to soucast systemu, ale ne cely system. Z pohledu filozofie Linuxu je to na co se divate pouze okenni manager. Pro pametniky to lze prirovnat k situaci kdy ste pod DOSem pousteli Windows 3.1 jako okenkove rozhrani k systemu coz se stale deje jen uz to nemusite delat rucne. Ale z5 k definici toho co je vlastne operacni system vytazeno z ceske wiki:
Operační systém je v informatice základní programové vybavení počítače (tj. software), které je zavedeno do paměti počítače při jeho startu a zůstává v činnosti až do jeho vypnutí. Skládá se z jádra (kernel) a pomocných systémových nástrojů. Hlavním úkolem operačního systému je zajistit uživateli možnost ovládat počítač, vytvořit pro procesy stabilní aplikační rozhraní (API) a přidělovat jim systémové zdroje. Operační systém je velmi komplexní software, jehož vývoj je mnohem složitější a náročnější, než vývoj obyčejných programů.
Rekl bych ze definice je ponekud vagni, ale pro nase ucely postacujici dulezite je, ze operacni system se sklada z Jadra ktere umoznuje at primo ci neprimo pomoci dalsich modulu (omlouvam se woknarum, ale lepsi vyraz pro to nemam, vim ze zavani Linuxem) spravovat a pouzivat prostredky pocitace. V dnesni dobe jednim z techto modulu zpravidla byva i GUI neboli okenni manazer systemu.
No a ted konecne k tem Linuxum. V prvni rade je nutne pochopit ze cely system je modularni, coz nese sve vyhody i nevyhody. Ale tim nejdulezitejsim faktorem modularity je to ze si muzeme sestavit (pokud to umime) system presne na miru nasim potrebam. Jestli je to plus nebo minus bych rad rozebral pozdeji. Diky pomerne dlouhe historii Linuxu a jeho volne siritelnosti existuje bezpocet distribuci ktere se ridi podobnou, ale malo kdy stejnou filozofii. Takze mluvit obecne o Linuxu je tak trochu prilis velke bagatelizovani problemu. Asi tak jak kdyz bych mluvil o Windows a bral je vsechny jednim smahem od 3.1 po 7. Coz by vedlo akorat k zamlzeni cele problematiky. Proto se pozdeji v mem prispevku omezim pouze na dve distribuce a to komercni SuSE Linux (ma i free variantu OpenSuSE pripadne moznost stahnout zdarma o jedna starsi verzi a pak si ugradnout na posledni verzi) a Debian (pripadne i spolecne prvky s Ubuntu) ktery se uz podle sve filozofie nestane nikdy komercnim. Pro neznale problematiky je Debian neco jako Otec Ubuntu ktere je uz znamejsi a z nejakeho duvodu (pro mne do nedavna nepochopitelneho) oblibenym Linuxem koncovych uzivatelu posledni doby.
Takze co vlastne delat kdyz si chci nainstalovat nejaky ten Linux. V prvni rade si musim vybrat jaky to vubec bude, coz uprimne receno je trochu problem a otazka vkusu i penez. Protoze stejne jako okna i Linux si muzeme koupit. Tusim ze dnes jsou na komercnim trhu k dispozici minimalne jiz zminovany SuSE Linux a Red Hat, urcite i dalsi ale tak moc se v problematice placenych Linuxu neorientuji. Ani vam nereknu presne co vsechno za sve penize dostanete protoze stejne jako Wokna jsem si Linux nikdy nekoupil. Problem je v tom ze vyberem distribuce to nekonci, dalsi krok co vas ceka je vyber okenniho manageru. V dnesni dobe jsou asi nejrozsirenejsi okenni managery KDE a GNOME. Dalsi cast kterou uz vetsina lidi neudela je vyber jadra operacniho systemu, vetsinou je mozne to udelat behem instalace, ale neni to pravidlem. Prikladem jsou Ubuntu Ultimate Edition ktery se nainstaluje rovnou s dvemi ruzny kernely a je pak na vas ktery pouzivate. Nasledovat by mohlo mnoho dalsich voleb ale ty uz mi prijdou pomerne podobne s Windows jako jaky prohlizec budeme pouzivat jakeho clienta na ICQ a podobne. Cele se to zacina pekne komplikovat co rikate. A to je opravdu jen slaby odvar toho co vsechno muzete volit kdyz volite linux.
Jedine u ceho bych se chtel jeste kratce zastavit je jadro. Na jadru systemu zalezi i primo vykon pocitace a to jak dokaze system vyuzit HW prostredku. Ve Windows je toto jadro vzdy napsano jako obecny program ktery je schopny pracovat v dane procesorove architekture s vetsinou HW za pomoci obecnych mechanizmu a externe dodanych ovladacu. V pripade standardni instalace Linuxu je to podobne. Ted prichazi to dulezite, ale diky tomu ze mame moznost si jadro zkompilovat primo pro nas konkretni HW a vytvorit tak jadro systemu ktere ma primo v sobe ovladace pro HW a sluzby ktere vyzadujeme aby system podporoval primo. pochopitelne dalsi sluzby muzeme zavadet pomoci takzvanych modulu jadra. Coz jsou ve zkratce receno zkompilovane drivery pro danou verzi jadra. Takze pokud to dokazete muzete ze sveho HW vyzdimat co se da, a rozdil bude opravdu znat.
Tak bych to mohl trochu shrnout zacneme minusy:
1. Naroky na uzivatele. Nestaci jen mackat next, musite cist co rikaji a premyslet (a samo i dost googlit)
2. Prilis mnoho distribuci stezujicich vyber toho co budu nakonec pouzivat
3. Komercni sfera, tvurci her a jinych podobnych software se teprve probouzeji a zacinaji delat veci pod Linux
1. System je plne pod mou kontrolou
2. Mam moznost volby a konfigurace prakticky veskereho chovani systemu
3. Je zdarma, i kdyz to nemusi byt na vzdy
4. Instalace vetsiny serverovych sluzeb je hracka a jsou zdarma (WWW,SSH,FTP,Samba,NTP,DNS,......)
Posledni o co bych se ted chtel podeli je porovnani dvou diametralne odlisnych distribuci Linuxu, a to SuSE a Debian. Myslim ze jsou pro porovnani idealni protoze jsou snad maximalne rozdilni z hlediska vnitrni architektury, ale presto oba dodrzuji vetsinu standardu ktere jsou pro Linux definovany. Nutno podotknout ze osobne povazuji SuSE za spise distribuci urcenou spise koncovemu uzivateli a Debian za distribuci urcenou pro sitove servery. Ale diky modularite je to otazka vkusu pro co kterou distribuci pouzijeme.
Lehke predstaveni:
SuSE - Je komercni Linuxova distribuce vznikla na popud nemecke vlady ktera kdyz vybavovala sve urady pocitaci usoudila ze 100 milionu marek potrebny na nakup licenci Windows bude smysluplnejsi investovat do distribuce Linuxu ktera bude postavena na zakazku primo pro uziti temito urady a bude splnovat kriteria ktera vlada vyzadovala jako je bezpecnost a dalsi. A osobne mohu rici ze se jim to povedlo, alespon pod KDE jsou ovladaci prvky prijemne integrovany intuitivnie usporadany. S GNOME a SuSE zkusenosti nemam patrim k lidem preferujici KDE. Asi proto ze se vice podobaji Windows rozhrani a ne vsechno s cim Microsoft prisel povazuji za spatne, ale zase to neznamena, ze je svaty gral vseho IT vedeni.
Debian - V zakladu se jedna o jeden z nejpomaleji se rozvijejicich Linuxu vubec. Tento pomaly postup je ale vyvazen 100% stabilitou a kompletnim otestovanim a vyladenim jednotlivych casti systemu. Proto uz kdyz si vyberete Debian je dulezite vedet co od nej chcete protoze stable vetev je tak rok pozadu proti novinkam ktere v soucasne dobe frci ve svete Linuxu. Na druhou stranu muzete pouzivat i dalsi vetve Debianu nebo jen jejich casti. Pomerne typickym prikladem je ze se pouziva stable pro kernel (pokud nemate nejnovejsi HW, ale alespon rok stary stroj) a nektere zakladni systemove sluzby a unstable nebo dokonce testing pro okenni manager a nektere dalsi aplikace
Porovnavat korektne oba systemy se mi asi nepodari takze spise reknu kdy volim ktery ja osobne. Debian volim pokud mi to umozni HW a chci pocitac ktery bezi non stop (kdyz CEZ dovoli) po dobu X let a uz se o nej nechci dal starat jedine co mne zajima jsou sluzby ktere pocitac v siti poskytuje. Idealne jeste asi i bez grafickeho rozhrani ktere je pro vzdalenou kontrolu pocitace spise nezadouci, a narozdil od Windows je pri pristupu pres SSH mozne ovladat prakticky cokoli z prikazoveho radku. Zatimco kdyz chci uzivatelsky prijemnou a snadno ovladatelnou instalaci pro beznou pracovni stanici pouziji OpenSuSE. Coz je free alternativa SuSE vyvijena a podporovana stejnou spolecnosti jako SuSE. A diky tomu je doslova napechovana ruznymi grafickymi kontrolery pro konfiguraci HW i SW parametru systemu. A svou stabilitou je vice nez dostacujici pro bezne uzivani. V mem pripade pojem bezne uzivani je ponekud zkresleny od systemu vetsinou vyzaduji ponekud vice nez bezny uzivatel. V prvni rade jsou to sitove sluzby ktere potrebuji pro svou praci. Pocinaje WWW serverem konce nejakou tou relacni databazi. Typicky moje instalace obsahuje NetBeans IDE a dalsi zalezitosti. No proste ve zkratce nejsem tak uplne typickym uzivatelem PC.
Tak to je tak vse zkratce vsechno co jsem mel na srdci k teto problematice. Dalsi moje tapety uz budou k shlednuti ve spravne sekci